O knize: 2004 / Myšlenka vybavit letadlo proudovou elektrárnou začala být ve vzduchu po první světové válce. Během 20. let 20. století proběhly pokusy vyvinout nové typy motorů pro letectví – raketové motory nebo motory s plynovou turbínou, ty však stále vyžadovaly použití konvenčních vrtulí. Na začátku třicátých let začal mladý anglický inženýr Frank Whittle, tehdy sloužící v Royal Air Force (RAF), soukromě pracovat na novém motoru. Armáda měla k Whittleovým nápadům nejednoznačný postoj. RAF poskytlo velkou podporu a ministerstvo letectví odmítlo vynálezcovy návrhy, což mu umožnilo uzavřít patent svým vlastním jménem. Podstatou patentu bylo, že plynová turbína namísto konvenční vrtule otáčela řadou oběžných kol v uzavřeném kanálu. V březnu 1936 Whittle založil Power Jets Ltd., aby přivedl svůj projekt na metal. Souběžně s vývojem motoru se snažil najít vhodné letadlo k jeho instalaci. V roce 1939 se Whittle setkal s Georgem Carterem, hlavním konstruktérem Gloucester Aircraft, a jejich následná setkání ukázala, že nástup proudových bojových letadel je za rohem. Do této doby ministerstvo letectví prudce změnilo své názory a projevilo o Whittleovu práci mimořádný zájem. Výsledkem bylo, že Gloucester dostal zakázku na vývoj nového stroje, který byl létajícím testovacím prostředím pro testování proudového motoru a navíc s. drobné úpravy by se mohly proměnit v plnohodnotný bojový letoun pro RAF.